Praha, která je domovem pro více než 1,3 milionu obyvatel, obsadila 13. příčku mezi nejzelenějšími městy světa. Podle průzkumu HUGSI, který vzniká díky nejnovější digitální technologii a za pomoci Evropské kosmické agentury a jejích satelitů, pokrývá českou metropoli městská zeleň z 56 %. Na každého rezidenta Prahy tak připadá zelený prostor o rozloze téměř 180 m2.
Bydlení v oáze plné parků, zahrad a zelených ploch má mnoho výhod. Nejenže se na takových místech snáze zadržuje dešťová voda a tlumí se hladina hluku, ale díky větší biologické rozmanitosti flory se obyvatelům lépe dýchá. Velmi podstatné je také snižování výskytu tepelných ostrovů. Ty jsou typické pro hustě zabydlená města, kde zástavba a silnice bez zeleně dokážou zvednout v horkých dnech teplotu o několik stupňů Celsia.
Nejrůznější parky a zahrady zároveň skýtají příjemná útočiště pro procházky, venčení psů, sportovní aktivity či posezení s přáteli. Kam se tedy vydat za klidem, stínem, za zelení a přírodou? Kde se v Praze nachází skryté vchody do nádherných zahrad? A kolik přírodních rezervací je v metropoli?
Jedna z nejkrásnějších zahrad metropole leží na svahu Petřína a je jednou z mála barokních zahrad v Praze. Vznikla podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky v letech 1715-1720. Ten pro Jana Josefa hraběte z Vrtby upravoval Vrtbovský palác a poté i zřídil zahradu, která si dodnes, na rozdíl od paláce, zachovala svůj barokní ráz.
Prokopské údolí je jednou z mála přírodních rezervací na území hlavního města. Kaňon hluboký místy až 70 metrů se rozprostírá od Nových Butovic až do Hlubočep a nabízí klidné zelené prostředí pro procházky, odpočinek i sportovní aktivity. Pokud se chcete o této okouzlující lokalitě dozvědět detaily, můžete sledovat zdejší informační tabule a vydat se po místních naučných stezkách.
Královská obora, známější pod názvem Stromovka, se rozléhá na téměř 100 hektarech v Holešovicích, mezi břehem Vltavy u Císařského ostrova a Výstavištěm Holešovice. Na jejím začátku stojí budova pražské Hvězdárny a planetária, která byla postavena podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera na počátku 60. let minulého století. Dnes nabízí návštěvníkům pestrý program na plátnech s nejvyšším rozlišením v Evropě.
